Modlitba činem vždy byla a zůstává jednou z nejvyšších forem modlitby

19.04.2005 09:58

Padre Pio

19. dubna 2005


 

JÁ JSEM Padre Pio. JÁ JSEM přišel za vámi prostřednictvím tohoto posla. Je možné, že pro mnohé z vás je moje jméno neznámé.

Žil jsem v minulém století v Evropě a byl jsem duchovním římskokatolické církve.

Stal jsem se známým díky darům Ducha Svatého, ale většina lidí znala moje jméno díky stigmatům, která jsem měl delší část svého života.

Zástupy lidí přijížděly na bohoslužby, které jsem sloužil, jen aby se podívaly na moje stigmata.

Nesl jsem toto břemeno na svém těle, protože na vnitřních úrovních jsem toto břemeno na sebe vzal. Bylo to dobrovolné přání mé duše nést tato stigmata. Zároveň s těmito stigmaty jsem na sebe vzal významnou část světové karmy.

Celý život jsem patřil a sloužil římskokatolické církvi. Mnozí už po mé smrti mě dávali za příklad, jako vzor oddanosti církvi a pokory k církevním dogmatům a pravidlům.

Skutečně jsem zůstal v církvi i po té, co mě na dlouhé roky zbavili práva zpovědi farníků. Toto byla hlavní část mé služby. Během zpovědi jsem na sebe bral část karmy zpovídaných lidí, abych ulehčil jejich břemenu. Také jsem během zpovědi měl možnost vidět skutečné příčiny těch problémů, se kterými se lidé v životě setkávali, a mohl jsem jim tak dát poučení, potřebné pro jejich duši. Mluvil jsem nejenom s člověkem, kterého jsem zpovídal, mluvil jsem s jeho duší a snažil jsem se udělat všechno možné, abych ulehčil jeho břemenu, ležícím na tomto člověku jako karma jeho minulých hříchů, ačkoliv v západní křesťanské církvi se termín karma nepoužívá. Nicméně měl jsem možnost vidět příčiny utrpení duší a dělal jsem všechno, co jsem mohl, abych toto utrpení zmírnil a nasměroval vnější rozum člověka, kterého jsem zpovídal, na správnou cestu, aby se v budoucnu vyvaroval příčin utrpení jeho duše.

Mnozí mě dávají za vzor pokory před církevní hierarchií. Skutečně jsem neopustil církev po všechna ta dlouhá léta, kdy jsem musel čekat, až mi vrátí právo zpovídat. Zůstal jsem v církvi ne proto, že bych se smířil s nespravedlností vůči mně ze strany vedení církve, ale proto, že jsem neviděl žádnou jinou cestu, kromě římskokatolické církve, díky které bych mohl tak efektivně sloužit lidem. A čím bych se mohl postavit proti tomuto rozhodnutí vedení církve? Svým bojem? Začít bojovat za své právo sloužit lidem?

Spravedlivě jsem usoudil, že Bůh má právo mě pokoušet jakýmkoliv způsobem. A On to udělal přes vedení církve.

Bůh mi sebral právo používat můj dar, Bůh, ne lidé, kteří v tomto případě byli jenom vykonavatelé Jeho Vůle.

Nejedná se tedy o mou poslušnost a pokoru před vedením církve a zákonem církve, ale o mou poslušnost a pokoru před Vůlí Boha.

Bůh má právo nám vzít všechno, k čemu cítíme sebemenší připoutanost, aby nás vyzkoušel, naše odevzdání se Jeho Vůli a naši pokoru.

Existuje pouze váš vzájemný vztah s Bohem, váš osobní vztah s Bohem a váš osobní vztah s ďáblem. Oba jsou ve vás. Proto není důležité, k jakému náboženství, náboženské skupině nebo náboženskému směru patříte. Nejdůležitější je váš osobní vztah s Bohem.

Můžete běhat z jedné církve do druhé, z jednoho náboženství do druhého, ale nikdy nenajdete uspokojení ve své duši, dokud nepochopíte, že Bůh i ďábel jsou uvnitř vás. Vnější náboženství a náboženský systém mají pouze pomocný význam a jsou pro vás užitečné pouze do té doby, dokud vám pomáhají najít řešení vašich vnitřních problémů a vašich vnitřních otázek. Do té doby, dokud vám pomáhají řešit tu nejdůležitější otázku – otázku vašeho vzájemného vztahu s Bohem.

A vždy musíte mít na paměti, že uvnitř každé církve jsou lidé, kteří jsou opravdovými služebníky, ale i lidé, kteří přišli do církve, aby uctívali svoje ego.

Opravdových služebníků je vždy menšina, ale jsou v každé církvi a v každém náboženství. Proto síla jakékoliv církve a její vliv jsou založeny právě na Světle, které v sobě nesou svatí této církve a tohoto náboženství.

Pokud církev začne pronásledovat své svaté, pak je taková církev odsouzena k pomalé smrti, protože ztrácí základy, na kterých stojí.

Proto můžete hledat nová náboženství a nové lidi, kteří vám přinášejí znalosti, ale také můžete zůstat v rámcích tradičních náboženství a církví. O všem rozhoduje ne vnější příslušnost ke správnému nebo nesprávnému náboženskému systému, ale váš vnitřní záměr a hledání pravdy uvnitř vás samotných.

A pokud se upřímně snažíte, vždy se v rámci jakéhokoliv náboženského vyznání setkáte s lidmi, kteří jsou v souladu s vašimi vibracemi, a obdržíte od nich přesně to, co v daný okamžik nejvíce potřebujete pro rozvoj své duše. A to mohou být nejenom slova pochválení a povzbuzení, ale také zkoušky, které musíte vydržet se ctí, protože v tento okamžik je to právě to, co vaše duše nejvíce potřebuje pro svůj rozvoj.

A pravděpodobnost toho, že potkáte falešné náboženské systémy a falešné sekty mimo oficiální náboženství je naprosto stejná jako pravděpodobnost toho, že potkáte falešné vykladače uvnitř starých a zdánlivě ověřených vyznání.

Vy sami svými vibracemi a energii přitahujete do svého života ty situace, které jsou ve skutečnosti pro vás zkouškami na vaší cestě a které musíte vykonat se ctí.

Proto se nesnažte najít Boha mimo vás. Snažte se vybudovat vzájemný vztah s Bohem uvnitř vás. A jistě na své cestě potkáte člověka, který může i nemusí mít duchovní postavení, a který vám dá na vaší cestě potřebné znalosti.

Umějte naslouchat svému srdci, umějte rozpoznat vlky v rouše beránčím, kteří neustále slídí a hledají způsob, jak ovládnout vaši duši, jak uvnitř tradičních církevních vyznání, tak i mimo ně. A nikde není jistota, že ten člověk, se kterým se setkáte mimo oficiální církev, vám dá to, co potřebujete.

Dostáváte se do takových životních situací, které k sobě přitahujete svými vibracemi.

Pro někoho je nutné vyjít za hranice tradiční církve, ale pro někoho je právě nezbytně nutné v rámcích této církve zůstat. Ne proto, že tato církev je tak dobrá, ale jen proto, že pro nezkušenou duši tohoto člověka bude lepší, pokud se ocitne ve známých, prachem načichlých tradicích. A ze svěžího vzduchu by mohla taková duše onemocnět a nevydržet zkoušky.

Nejsou a ani nemohou být žádná obecná doporučení pro všechny. Každý člověk se nachází na svém stupni evolučního rozvoje. A to, co je dobré pro jednoho, může být naprosto zhoubné pro druhého.

A na závěr bych vám chtěl dát několik doporučení.

Nikdy nespěchejte s převzetím jakýchkoliv finančních závazků vůči jakékoliv organizaci. Nikdy nepodepisujte žádné dokumenty a smlouvy.

Vaše vztahy s Bohem nemohou být založeny na žádných vnějších závazcích, které by vás vázaly k jakékoliv církvi nebo organizaci.

Vy a pouze vy můžete rozhodnout, kolik peněz nebo jakým majetkem můžete přispět té či oné církvi nebo organizaci.

A žádná organizace na fyzické rovině vás nemůže donutit vzít na sebe finanční závazky k podporování této organizace.

Proto, abyste našli cestu k Bohu, není nutné být v žádné organizaci. Ale pro to, abyste ve vašem životě realizovali hlavní Božské principy v souladu se zákonem státu, ve kterém žijete, může být vnější organizace potřebná. Ale tato organizace vůbec nemusí být náboženská. Může to být jakákoliv organizace, která přenese principy Božského vedení do jakékoliv oblasti vašeho života: výchova dětí, péče o staré a zbídačené, zdravotnictví, lékařská péče, vzdělání a dokonce i jakékoli podnikání.

Život je tak pestrý a každá oblast lidské činnosti potřebuje být postavena na vyšších Božských principech a ne na principech zisku. A záleží jen na vás, jakými principy se při zakládání těchto organizací ve vašem životě budete řídit vy.

A časem, pokud budete schopni vybudovat organizaci a vést ji v souladu s vyššími Božskými principy, váš přínos nebude o nic menší, než kdybyste svůj život zasvětili modlitbám v klášteře.

Modlitba činem vždy byla a zůstává jednou z nejvyšších forem modlitby.


 

JÁ JSEM Padre Pio.