.jpg)
Pán Maitréja
6. prosince 2009
JÁ JSEM Maitréja.
Jsem tak rád, že mám znovu možnost přijít do vašeho světa. Mám radost jako dítě, protože jen pohled do vašeho světa pro mne představuje velikou touhu. Stále si přeji přijít, Vesmírný Zákon mi to však nedovoluje. Protože úroveň vašeho vědomí mne není schopna poznat, když přijdu.
Očekáváte, že přijde všemohoucí Bůh, ale já jsem jenom malé dítě, které má Velkou Moudrost.
Pohleďte na své děti. Tváře mnohých z nich připomínají tváře velkých mudrců. Pohleďte na jejich oči. Právě narozené dítě přichází z našeho světa. Pamatuje si náš svět. A co vidí kolem sebe? Vidí zmatek. Vidí chaos. Hodně hluku. Ale nevidí, že si přejete skrze něj přijmout Boha, že si přejete poznat to tajemství, které ono přišlo světu sdělit.
První měsíce svého života se dítě zpola nebo i více nachází v našem světě. V tento čas se máte od něho čemu učit. Samozřejmě vás nemůže učit slovy nebo skutky. Může vám však předávat stav našeho světa. Tento stav se nachází v jeho auře. Mnoho lidí se intuitivně snaží dotknout malého dítěte, vzít jej do náručí, pohladit ho po hlavě. A tyto podvědomé skutky i vám dovolují dotknout se skrze dítě našeho světa.
Avšak zapomněli jste, že vaše dítě je posel z našeho světa, oddali jste se svým obvyklým činnostem. Díváte se na televizi, telefonujete, posloucháte hudbu. Divíte se tomu, proč je vaše dítě neklidné, proč pláče, škube sebou.
Ale to, co vy děláte, se tak zásadně liší od našeho světa, že se dítě prostě dostává do neustálého stresu. Vždyť ono vám nemůže říci, abyste vypnuli hudbu nebo televizor, abyste přestali vést zbytečné hovory po telefonu. Vyjadřuje svou nespokojenost s tímto, pláče a tím vám ukazuje, že si všechno toto nepřeje. Ale vy přemýšlíte, zda dítě chce jíst, pít nebo je prostě unaveno a chce spát.
Váš vztah k vašim dětem potřebuje přehodnotit. Musíte se ke svým dětem chovat tak, jako bych to byl já, Pán Maitréja, kdo k vám přišel v podobě vašeho dítěte.
Budete snad v mé přítomnosti dělat všechny ty věci, které děláte v přítomnosti vašeho dítěte a myslíte si, že nic nechápe?
Budete se snad chovat tak, jak se chováte?
Já přijdu do vtělení, přeji si to, ale nemohu to udělat, dokud vy nezměníte vztah ke svým dětem.
V prvních měsících života dítěte může být jeho aura tak velká, jako celé město. Zajisté se setkáváte s poslem Nebes. Děláte však to, co je nutné při setkání s poslem Nebes?
Myslíte si, že vaše děti ničemu nerozumí.
Myslíte si, že jsou hloupé a nevnímají skutečnost tak jako vy.
Děti, které přicházejí do vašeho světa, nesou obraz jiného světa.
Velmi mnoho z nich jsou moudré duše, které prošly pozemskou školou zasvěcení. A co vidí? Vidí šišlající rodiče a příbuzné. Nikdo z celého světa se k nim nechová jako k moudrým duším, které už od narození vše znají.
Aura dítěte do sebe postupně vstřebává okolní situaci rodiny, města, státu, do něhož se narodilo. Ve třech letech u dítěte mizí vzpomínky na náš svět. Vstřebává vaše zvyky, vaše vazby, stereotypy vašeho chování. Okolo třetího roku má dítě ve své auře všechny vaše negativní stavy, ve kterých jste se nacházeli a nacházíte. A pokud má dítě možnost dívat se na televizi nebo poslouchat rádio, když vy si myslíte, že spí, nebo že ničemu nerozumí, nasává všechny ty hrůzy, které vytékají proudem z vašich veřejných sdělovacích prostředků. Okolo třetího roku už před sebou nevidíte anděla, který přišel do vašeho světa, ale duši zatíženou všemi hříchy světa, která bude do konce svého pozemského života odpracovávat karmu rodiny, karmu rodu, karmu země i karmu světa.
Nemohu přijít do vašeho světa do té doby, dokud svět nebude připraven mě přijmout. A pokud si myslíte, že to, co vám říkám, neodpovídá skutečnosti, že zveličuji nebo přeháním, tím spíše ještě oddalujete čas mého příchodu do vašeho světa. Do té doby, dokud nevědomost řídí váš svět, do té doby, dokud prosté pravdy považujete za pohádky, nemám ve vašem světě co dělat.
Velice se snažím co nejdříve přijít do vtělení.
A jen vy sami můžete uspíšit můj příchod.
Láskyplný vztah je nutné mít nejen ke svým dětem. Každý člověk ve fyzickém světě má právo být milován.
„Miluj bližního svého jako sebe samého” – jak dávno vám bylo dáno toto přikázání milovaným Ježíšem. Kolik už od té doby proběhlo událostí v pozemském světě. Jak jste ve svých životech zaneprázdněni. Jste prostě neustále čímsi zaneprázdněni. Nepřišel už čas se zastavit a poslechnout Ježíšova slova adresovaná vám?
Kolikrát je třeba opakovat přikázání, aby byla naplněna? Kolikrát je třeba přijít s Poselstvími, abyste se je naučili nejen číst a poslouchat, ale také následovat přijaté Učení ve svých životech.
Já ještě přijdu. Budu vám dávat svá Poselství. Velmi doufám, že se na zeměkouli najde alespoň sto lidí nacházejících se ve vtělení, kteří má Poselství budou nejen číst, ale budou je také proměňovat v život.
JÁ JSEM Maitréja.
* * *