Meditace

Cesta na Vrchol

 Sanat Kumara, 15. března 2005

 

Ukazujeme vám Cestu...


... Je to Cesta, která jenom dává správný směr vašemu vědomí.


Když víte, jakým směrem jít, tak můžete sami předvídat vše, co je nutné vzít s sebou na cestu.
Najdete i duchovní nástroje nejvhodnější pro vás, i duchovní praktiky a duchovní metody.
Ale nebudete zde už bloudit sem a tam, protože nasměrování, vnitřní orientační mechanismus, kompas vašeho vědomí má správný směr.

Představte si, že vidíte před sebou vrchol, Vrchol Božského Vědomí se zářivou sněhobílou čepicí, která ho pokrývá.


Když se vydáte na cestu k tomuto vrcholu, tak přijdete do lesa, bloudíte rozsedlinami, škrábete se po skalách a už nevidíte vrchol před sebou.

Připomíná to to, jako když přicházíte do struktury jakékoliv církve nebo organizace, která má svoje pravidla, ustanovení, dogmata.
Doslova jste omotáni nepropustným křovím dogmat a pravidel.


Nikdo si už nepamatuje, proč byla tato pravidla ustanovena, ale od vás se chce, abyste tato pravidla bezpodmínečně dodržovali, jinak budete hořet v pekle nebo se vám stanou všechna možná neštěstí vašeho světa.

Ale pokud pamatujete, neustále pamatujete, na vrchol Božského Vědomí, ke kterému míříte, tak projdete přes tento keř, zachytávající se svými trny o vás, a nic se vám nestane.


Stejně tak, když vstupujete do hustého lesa, složeného z dogmat staletí existujících náboženství, a už nevidíte za těmito dogmaty a pravidly ani modrou oblohu, tak si vzpomenete na Božský Vrchol, ke kterému míříte, a najdete z tohoto lesa cestu ven.

...Když pokračujete v cestě a začínáte se škrábat na skály a kamenné rozsedliny, poskládané z nových učení, mladých a ještě velmi kluzkých a vratkých, tak si vzpomenete na Božský Vrchol a získáte pomoc a podporu v podobě ruky přítele nebo lana, spuštěného vám vašimi bratry, kteří už vylezli výše.

Tato Poselství nejsou pro ty, kteří našli uspokojení na lesním paloučku vedle potoka, naplněném štěbetáním ptáků a létajícími motýli.
Tyto paloučky jsou podobné těm učením a sektám, kde vám vštěpují, že musíte směřovat k blaženosti, nacházející se ve vašem světě, musíte všechny milovat, projevovat jen dobré lidské vlastnosti.

...Nemůže být dokonalost ve vašem světě.


A čím víc ze sebe budete dělat svaté, tím bolestnější ráně budete podrobeni.
Ráně, která vás probudí ze snu na překrásném paloučku a pobídne vás jít k vrcholu, překonávat sebe, překonávat svoji nedokonalost.
Během stoupání se budou projevovat všechny vaše staré bolístky, všechna traumata, která jste získali nejen v tomto vtělení, ale i v minulých.
Budete pokračovat v postupu vpřed, překonávat bolest těchto traumat, pohmožděnin, ran, nemocí.

Naším úkolem je ukázat vám cestu, dát vám správný směr a pak půjdete sami, každý svou vlastní cestou.


Ale když dostanete správný směr, už nikdy nezabloudíte.


Ukazujeme vám Cestu k nejvyššímu Vrcholu pochopení Božské Reality.

Tady je ta cesta. Jděte. Buďte odvážní
a nezastavujte se ve svém rozvoji.
Vpřed!

____________________________________________________________


Pro meditaci jsou použité obrázy Vladimara Suvorova a Toma Millera
Dezign meditace: Taťana Martynenko