Pán Maitréja

„Maitréja je tajné jméno pátého Buddhy a Kalkí avatára bráhmanů, posledního Mesiáše, který přijde na konci Velkého cyklu.“
H. P. Blavatská, „Tajná Doktrína“

„V roce 1924 se Hvězda Matky Světa – Venuše přiblížila velmi blízko k Zemi. Na Zemi přišly nové energie.“

„Nyní v Ladákhu a Sikkimu osvícení lámové vztyčili velkolepé obrazy Maitréji jako symbol blížící se nové éry.“
N. K. Rerich, „Kalpa Dzong“ – 1928

„Učení Pána Maitréji se rozšíří po celém Světě a bude stát v čele nové éry, éry probuzení Ducha, nazývané také érou ženy.“

„On obnoví spravedlnost na zemi a mysli těch, kteří budou žít na konci kalijugy, se probudí a budou čisté a průzračné jako křišťál.“
H. I. Rerichová, „Dopisy“

 „Jediný drahokam [perla velké ceny] je Láska. Tou nejúžasnější drahocenností ze všech je Božská Láska. Celý svět hledá Lásku. Celý svět dostává méně než Božskou Lásku, která jako jediná dokáže utišit náš hlad. Všichni touží po Maitréjově lásce. To je cíl.“ 

Elizabeth Clare Prophet

Maitréja – pohled do budoucnosti [1]

Starobylá proroctví mnoha národů vyprávějí o příchodu „Zlatého věku“. Nástup tohoto věku je spojován s příchodem Mesiáše – Spasitele, který díky znalosti Božských zákonů osvítí lidi a obnoví na Zemi ztracenou spravedlnost. Tento nadcházející Spasitel je světu znám pod různými jmény: v Indii je nazýván Kalkí avatár, v Číně Mi-le, v Japonsku Miroku, v lamaistické mytologii Majdar, avšak nejčastěji zaznívá Jméno Maitréja.

Přicházející Buddha

Maitréja – „Milující“, „Milosrdný“, „Neporazitelný“, „Pán jménem Soucit“, „přicházející Učitel lidstva“ – taková jména mu dali věřící. 

Maitréja je jediným Bódhisattvou, kterého uznávají všechny směry buddhismu. Bódhisattva – ten, kdo se rozhodl stát buddhou, tj. bytostí, jež dosáhla nejvyššího stupně duchovního rozvoje, aby pomohl ostatním bytostem vystoupit z „kola Samsáry“ – kruhu nekonečných reinkarnací a utrpení. 

Maitréja – přicházející Buddha, nástupce Buddhy Šákjamuniho (Gautamy Buddhy). O tom se vypráví v „Dígha-Nikáji“ – jednom ze starobylých textů „Tipitaky“ („Koše poučení“), která obsahuje přes 17 tisíc súter připisovaných Buddhovi nebo jeho nejbližším společníkům. 

V páté kapitole „Lalita-Vistary“, jedné z nejpopulárnějších biografií Buddhy v buddhistické literatuře, napsané ve III.–IV. století, se praví, že Dokonalý předtím, než sestoupil na zem z nebes Tušita, aby se stal Buddhou, ukázal na Bódhisattvu Maitréju jako na svého nástupce a vložil mu na hlavu svou vlastní korunu Bódhisattvy. 

V knize N. Rokotové (pseudonym H. I. Rerichové) „Základy Buddhismu“ se uvádí tento dialog Buddhy Gautamy a jeho učedníka Ánandy: 

„I řekl Požehnaný Ánandovi: ‚Nejsem první Buddha, který přišel na Zem, a nebudu ani poslední. V patřičný čas povstane ve světě jiný Buddha, Tajný, nejvyššího osvícení, nadaný moudrostí, šťastný, pojímající celý Vesmír, nesrovnatelný Vůdce národů, Vládce dévů i smrtelníků. Otevře vám tytéž věčné pravdy, které jsem vás naučil já. Ustaví svůj Zákon, přeslavný ve svých počátcích, přeslavný ve svém apoteoze a přeslavný u cíle v duchu i slovu. Zvěstuje spravedlivý život, dokonalý a čistý, jaký nyní kazatelsky šířím i já. Jeho učedníků budou tisíce, zatímco mých jsou pouze stovky.‘

 I zeptal se Ánanda: ‚Jak Ho poznáme?‘ 

Požehnaný řekl: ‚Jeho Jméno bude Maitréja.‘“

H. P. Blavatská v „Teosofickém Slovníku“ sděluje, „že Šákjamuni (Gautama Buddha) ho [Maitréju] navštívil v Tušitě (nebeském příbytku) a pověřil ho, aby odtud přišel na zem jako jeho nástupce po uplynutí pěti tisíciletí od jeho (Buddhovy) smrti. Od naší doby by to bylo za méně než 3000 let. Esoterní Filosofie učí, že příští Buddha se objeví během sedmé (pod)rasy tohoto Kruhu. Faktem je, že Maitréja byl následovníkem Buddhy, známým Arhatem, i když ne jeho přímým učedníkem, a že byl zakladatelem esoterní filosofické školy.“

O příchodu Maitréji

Příchod Maitréji byl předpovídán v mnoha indických a buddhistických textech: ve „Visuddhimagze“ Buddhaghoši, v raných dílech Mahájány, v „Maitréja-vjákaraně“ a dalších.

Jedna z nejranějších zmínek o jménu Maitréji – sanskrtský text „Maitréja-vjákarana“ („Proroctví Maitréji“) tvrdí, že bohové, lidé i jiné bytosti budou Maitréju uctívat, zbaví se pochybností a toky jejich připoutaností vyschnou: „svobodní od veškeré chudoby budou moci překročit oceán stávání se a podle učení Maitréji povedou svatý život. Nikdy více nebudou nic považovat za své vlastnictví, nic jim nebude patřit: ani zlato či stříbro, ani dům, ani blízcí. Budou však vést svatý, cudný život pod Maitréjovým vedením. Roztrhnou síť vášní, budou moci vstupovat do posvátného tranzu a bude jim patřit hojnost radosti a štěstí za jejich spravedlivý život.“

Příchod Maitréji bude spojen se zmenšením velikosti oceánů, aby je Maitréja mohl bez obtíží překonávat. Kromě toho se lidem otevře pravá dharma (zákon, učení), aby mohl být vytvořen Nový svět.

Mezi jevy, které zvěstují objevení posledního Buddhy, se uvádí také konec smrti, válek, hladu, nemocí a rozšíření tolerance a lásky v nové společnosti.

V eseji známého orientalisty a etnografa J. N. Rericha „Maitréja – Buddha Přicházející“ se vypráví o legendách spojených s příchodem Maitréji: 

„Fa-sien, čínský poutník z V. století n. l., nám předal legendární příběh o mnišské misce Šákjamuniho, která zůstává skryta až do doby, kdy nastane čas vtělení Maitréji. Avšak nejen miska čeká na čas příchodu Přicházejícího Buddhy: v horách Kukkutapáda, poblíž Gáji, leží tělo Kášjapy, který uchovává mnišský oděv Gautamy Buddhy. Když Maitréja uskuteční své zjevení v tomto světě, zázračným způsobem rozpoltí horu a obdrží od tohoto světce oděv posledního Buddhy. Tyto legendy jasně odrážejí víru v to, že Přicházející Buddha přijde, aby pokračoval v učení Šákjamuniho.“

Zobrazení Maitréji

Uběhla staletí a buddhisté všech škol čekají na příchod Přicházejícího. Svědčí o tom četné sochy Maitréji v chrámech v podobě Bódhisattvy nebo Buddhy, stejně jako jeho obrovské skulptury vytesané do skal v blízkosti osad, které byly vztyčovány již 350 let před n. l.

Jednou z nejvyšších soch Buddhy Maitréji na Zemi (71 m) a – po více než tisíciletí – nejvyšším sochařským dílem na světě je socha v Číně. Je vytesána v masivu skály na soutoku tří řek v čínské provincii S'-čchuan poblíž města Le-šan. Hlava Buddhy Maitréji se tyčí v úrovni hory a jeho chodidla se opírají o řeku. Práce na vytvoření sochy probíhaly za vlády dynastie Tchang, počínaje rokem 713, a trvaly devadesát let.

Podle starobylé tradice byl Maitréja často zobrazován sedící se zkříženýma nohama a činící gesto poučení. Bódhisattva je často oděn do mnišského roucha Buddhy. V gándhárské škole (starobylé království nacházející se na území dnešního Pákistánu) se Bódhisattva objevuje korunovaný, oblečený do královských šatů a držící nádobu s amritou – nápojem nesmrtelnosti.

V jiné formě byl Maitréja zobrazován stojící, oděný v šatech Bódhisattvy, s hlavou korunovanou korunou s malou stúpou uvnitř. Podle legend, když Maitréja meditoval nad obrazem Učitele, učedníci uviděli stúpu Osvícení na jeho temeni. Proto je Maitréja často zobrazován se stúpou na hlavě.

Pozdější tradice zobrazuje Maitréju sedícího již nikoli po asijsku, ale po západním způsobu – s nohama spuštěnýma z trůnu, připraveného k příchodu.

V buddhistickém umění Číny, Koreje a Japonska VI.–XIX. století je Maitréja zobrazován polonahý, protože odhalená hruď je symbolem síly, korunovaný korunou, na lotosovém trůnu jako symbolu nebeské čistoty. Soucitné gesto pravé ruky dotýkající se tváře znamená něhu k lidem a pohyb nohy sestupující z trůnu vyjadřuje připravenost přijít na pomoc trpícím a slabým.

Četná jsou zobrazení Maitréji na buddhistických thangách. Thangka je druh buddhistické portrétní malby zhotovené zvláštním způsobem. Často je Maitréja zobrazován v nebesích Tušita v doprovodu Atíši a Congkhapy (dvou významných myslitelů a kazatelů buddhismu).

Mezi moderními obrazy věnovanými Maitréjovi je nejznámější cyklus pláten z palety vynikajícího ruského malíře N. K. Rericha. Na obraze „Maitréja Vítěz“ malíř zachytil majestátní horské panorama s gigantickým vyobrazením Maitréji.

„Dvě ruce k nebi jako volání vzdálených světů. Dvě ruce dolů jako požehnání Zemi. Vědí – Maitréja jde,“ tak popisuje N. K. Rerich do skály vytesaný starobylý reliéf Maitréji poblíž Maulbeku.

Síla soucitu

Uveďme fragment z knihy „Svět Tří Drahokamů“, jejímiž autory jsou dva tibetští lámové Khenčen Palden Šeráb Rinpočhe a Khenpo Cewang Dongjal Rinpočhe. Vypráví se v něm o člověku, který byl velkým indickým učencem, ale pouze díky opravdovému soucitu se dokázal bezprostředně setkat s Učitelem Maitréjou.

 

„Čistý soucit má sílu odstranit veškerá karmická zatemnění a překážky na cestě k osvícení. Když se odhalí vnitřní moudrost, vaše chápání relativní a absolutní pravdy se s postupem k osvícení zvětšuje. Buddha mnohokrát říkal, že soucit je nejmocnější nástroj k odstranění nevědomosti a zvětšení moudrosti.

 

Ilustrací toho je příběh o Asangovi. Byl to významný indický učenec, který se narodil přibližně pět set let po Buddhovi, někde na počátku Křesťanské éry. V mládí Asanga odešel na Univerzitu Nálandá, proslulý staroindický klášter a první skutečnou univerzitu na světě. Ačkoli se Asanga stal velkým učencem, stále měl pochybnosti o některých učeních.

 

Dotazoval se mnoha učenců a realizovaných mistrů, ale nikdo z nich nedokázal jeho pochybnosti rozptýlit. Rozhodl se praktikovat vizualizaci Maitréji, Přicházejícího Buddhy, s myšlenkou, že jakmile Maitréju uvidí, najde odpovědi na své otázky. Poté, co obdržel iniciaci a ponaučení, odešel na horu v Indii a meditoval o Maitréjovi po tři roky. 

 

Asanga si myslel, že po třech letech bude mít dostatek síly, aby se setkal s Maitréjou a položil mu své otázky, ale do té doby neobdržel žádná znamení. Po třech letech byl unavený a ztratil inspiraci, a proto opustil své meditační ústraní. Když sestupoval z hory, přišel do vesnice, kde se shromáždili lidé, aby se podívali na starce, který vyráběl jehlu tak, že třel velkou železnou tyč kusem hedvábí.

 

Asanga jen stěží mohl uvěřit, že někdo může vyrobit jehlu třením železné tyče kusem hedvábí, ale stařec ho ujistil, že je to možné, a ukázal mu tři jehly, které už takto vyrobil. Když Asanga uviděl takový příklad velké trpělivosti, rozhodl se pokračovat ve své praxi a vrátil se do svého meditačního ústraní na další tři roky.

 

Během následujících tří let měl několik snů o Maitréjovi, ale stále Maitréju nemohl spatřit. Po třech letech pocítil vyčerpání a únavu a znovu se rozhodl odejít. Když sestupoval z hory, uviděl místo, kde na kámen kapala voda. Kapala velmi pomalu, jedna kapka za hodinu, ale toto kapání vyhloubilo ve skále velkou díru. Když to Asanga uviděl, znovu nabyl odvahy a rozhodl se vrátit do svého meditačního ústraní na další tři roky.“

 

Tentokrát měl dobré sny a další znamení, ale stále nemohl jasně spatřit Maitréju a položit mu své otázky. Znovu odešel. Když sestupoval z hory, uviděl v dětství vytesanou malou díru ve skále. Místo kolem díry bylo vyleštěné od ptáka, který si o kámen třel křídla. To ho přimělo k dalšímu rozhodnutí vrátit se do jeskyně na další tři roky. Ale ani po tomto tříletém období stále nemohl Maitréju spatřit. Po dvanácti letech neměl žádné odpovědi, proto opustil své meditační ústraní a vydal se dolů po svahu.

 

Cestou poblíž vesnice narazil na starého psa. Když na něj pes zaštěkal, Asanga uviděl, že spodní část jeho těla je poraněná a pokrytá blechami a červy. Když přistoupil blíže, uviděl, že pes strašně trpí, a pocítil k němu velký soucit. Pomyslel na všechny ty příběhy, v nichž se Buddha Šákjamuni obětoval pro živé bytosti, a rozhodl se, že nastal čas odevzdat své tělo tomuto psovi a hmyzu.

 

Odešel do vesnice a koupil si nůž. Tímto nožem si odřízl maso ze svého stehna s úmyslem sundat červy ze psa a přenést je na své vlastní tělo. Pak si uvědomil, že pokud bude hmyz sundávat prsty, zemře, protože je velmi křehký. Proto se rozhodl sbírat hmyz jazykem. Nechtěl se dívat na to, co bude dělat, a tak zavřel oči a natáhl jazyk ke psovi. Jeho jazyk se však dotkl země. Zkoušel to znovu a znovu, ale jeho jazyk se stále dotýkal pouze země. Nakonec otevřel oči a uviděl, že starý pes zmizel a místo něj tam stojí Buddha Maitréja.

 

Když uviděl Buddhu Maitréju, měl obrovskou radost, ale zároveň byl trochu zklamaný. Asanga praktikoval tolik let, a Maitréja se mu zjevil tehdy, když uviděl starého psa. Asanga začal plakat a zeptal se Maitréji, proč se neukázal dříve. Maitréja odpověděl: „Nebyl jsem k tobě nesoucitný. Od prvního dne, kdy jsi přišel do jeskyně, jsem byl vždy s tebou. Ale až do dnešního dne zaslepenosti halily tvůj zrak. Nyní mě vidíš díky svému velkému soucitu se psem. Tento soucit odstranil tvé zaslepenosti do té míry, že mě můžeš vidět.“

 

Poté Maitréja osobně předal Asangovi nauku textů známých jako Pět učení Maitréji, které jsou v tibetské tradici velmi významnými texty.

Asangův kontakt s Maitréjou se zrodil ze soucitu. Pouze díky soucitu se jeho zaslepenosti rozplynuly. Z toho důvodu Guru Padmasambhava učil, že bez soucitu praxe dharmy nepřinese plody, a ve skutečnosti bez soucitu vaše praxe shnije.“

O Maitréjovi v dílech H. P. Blavatské

V buddhismu je Maitréja Pátým Buddhou, v hinduismu Kalkí avatárem, vtělením Boha Višnua. 

V „Tajné Doktríně“ se praví, že „Maitréja je tajné jméno Pátého Budhy a Kalkí avatára bráhmanů, posledního Mesiáše, který přijde na konci Velkého cyklu“. 

„Jediný rozdíl spočívá v datování jejich příchodů. Zatímco příchod Višnua na bílém koni se očekává na konci současného období Kali Jugy, ‚pro konečné zničení bezbožných, obnovu stvoření a obnovení čistoty‘, Maitréja je očekáván dříve,“ doplňuje H. P. Blavatská v „Teosofickém Slovníku“.

Jak vysvětluje „Tajná Doktrína“, „prosté tajemství spočívá v následujícím: existují cykly uvnitř větších cyklů a všechny jsou obsaženy v jedné Kalpě o délce 4 320 000 let. Právě na konci tohoto cyklu se očekává Kalkí avatár“.

V „Teosofickém Slovníku“ se uvádí následující popis: 

„Kalkí avatár (sanskr.) – ‚Avatár Bílého Koně‘, který bude podle bráhmanů posledním manvantárickým vtělením Višnua; podle severních buddhistů Buddhy Maitréji; podle tvrzení Pársů Saošjanta, posledního hrdiny a Spasitele zoroastrijců; a ‚Spravedlivého a Věrného‘ na bílém Koni (‚Zjevení‘, XIX, 2).

Při jeho budoucím zjevení, neboli desátém avatáru, se nebesa rozevřou a On se objeví ‚sedící na mléčně bílém koni, s taseným mečem, který se třpytí jako kometa, pro konečné zničení bezbožných, obnovu ‚stvoření‘ a ‚obnovení čistoty‘… To se naplní na konci Kali Jugy, po 427 000 letech od tohoto okamžiku.

Zmíněný konec každé Jugy se nazývá ‚zničením světa‘, neboť země při tom pokaždé mění svůj vnější vzhled, přičemž zaplavuje jeden systém kontinentů a vyzdvihuje jiný.“

V „Odhalené Isidě“ H. P. Blavatská sděluje, že Mesiáš je pátou emanací jak v židovské „Kabale“, tak v gnostickém systému, 

„i v buddhistickém, kde se pátý Buddha – Maitréja – objeví během svého posledního příchodu, aby zachránil lidstvo před konečným zničením světa. Je-li Višnu představován ve svém budoucím a posledním zjevení jako desátý avatár neboli vtělení, je to jen proto, že každá jednotka, jakožto androgyn [jednotný celek, později rozdělený na dva protikladné Počátky], se projevuje dvakrát. Buddhisté, kteří toto oboupohlavní vtělení odmítají, počítají pouze pět. Zatímco tedy Višnu přichází naposledy ve svém desátém vtělení, Buddha, jak je řečeno, učiní totéž ve svém pátém vtělení“.

Dále autorka uvádí deset legendárních avatárů Višnua, mezi nimiž sedmým vtělením je Rámačandra (přibližně 7. tisíciletí př. n. l.), hrdina staroindického eposu „Rámájany“, a osmým Kršna (4.–3. tisíciletí př. n. l.), jeden z nejpopulárnějších hinduistických  Bohů. Desátým, jak již bylo řečeno výše, bude vtělení Višnua v podobě Maitréji.

V „Tajné Doktríně“ je Maitréja zmiňován také jako žák Parášary. Tak v jednom z nejstarších posvátných písem „Višnu Puráně“ („Příbězích o Višnuovi“) Parášara odhaluje svému žáku Maitréjovi tajemství Vesmíru. 

„Parášara praví Maitréjovi, svému žáku: ‚Tak jsem ti vysvětlil, znamenitý Muni,hex stvoření… stvoření bytostí Arvaksróta bylo sedmé a bylo stvořením člověka‘.“ 

Parášara obdržel „Višnu Puránu“ od svého Učitele Pulastji, jednoho ze sedmi myslí zrozených Synů Brahmových. Brahma je Bohem stvoření v hinduismu, který je spolu s Višnuem a Šivou jedním z bohů Trimúrti (hinduistické „Svaté Trojice“). Prostřednictvím dialogů Parášary a jeho žáка Maitréji jsou v „Tajné Doktríně“ vyprávěny základy staré kosmogonie a jejich soulad s Tajným Učením.

V „Odhalené Isidě“ se o příchodu Maitréji píše: 

„Až přijde Maitréja Buddha, pak bude náš současný svět zničen a nahradí ho nový, lepší svět. Čtyři paže každého hinduistického božstva jsou emblémy čtyř předchozích projevů naší země z jejího neviditelného stavu, zatímco hlava označuje pátého a posledního, Kalkí avatára, kdy bude tento svět zničen a síla Budh – Moudrosti (u hinduistů Brahmy) bude opět povolána, aby se projevila jako Logos – k vytvoření budoucího světa.“

O Maitréjovi v Učení Agni Jóga

Jestliže první tajné znalosti byly zveřejněny prostřednictvím H. P. Blavatské, žákyně Mahátmů Šambaly, a Teosofické společnosti, pak později bylo toto Učení rozvinuto a publikováno v knihách Agni Jógy (Živé Etiky) prostřednictvím H. I. Rerichové. „Velký Pán M.“ dal světu Učení Ohně jako Nový Zákon Zemi na prahu přechodu k Epoše Ohně.

V knihách Agni Jógy se praví:

„Maitréja přichází a hoří všemi ohni. A hoří srdce Jeho soucitem se vším zchudlým lidstvem; plane srdce Jeho stvrzením nových počátků“ (Hierarchie, odst. 3).

„Pán Šambaly ukazuje lidstvu tři znamení: Učení Maitréji volá lidského ducha do Našeho tvořivého světa. Učení Maitréji ukazuje na Nekonečno v Kosmu, v životě, v dosaženích ducha! Učení Maitréji drží znalost kosmického ohně jako otevření srdce, pojímajícího jevy Vesmíru.

Stará tradice tvrdící, že zjevení Maitréji přinese vzkříšení ducha, je správná. My dodáme: vzkříšení ducha může předcházet jevu Příchodu jako vědomé přijetí Učení Pána Maitréji. Vskutku vzkříšení!“ (Hierarchie, odst. 7).

Epocha Maitréji je v Učení Živé Etiky nazývána také Epochou Matky Světa.

„Epocha Maitréji upevňuje ženu. Vždyť zjevení Maitréji je spojeno s upevněním Matky Světa v minulosti, v přítomnosti i v budoucnosti“ (Hierarchie, odst. 13).

„Zeptají se: ‚Proč se věk nazývá Věkem Matky Světa?‘ Vskutku, tak se musí jmenovat. Žena přinese velkou pomoc, když nejen vnese osvícení, ale také upevní rovnováhu. Uprostřed zmatku se magnet rovnováhy narušuje a je zapotřebí svobodné vůle, aby se spojily rozpadající se části. Maitréja-Soucit potřebuje spolupráci. Kdo se obětuje na počest velkého Věku, ten sklidí hojnou sklizeň.

Myslitel říkal: ‚Umějte pracovat pro celé lidstvo‘“ (Nadpozemské, odst. 772).

"Tak byla mezi znaky Věku Maitréji označena rovnováha Počátků: mužského a ženského. Druhým znakem Nové Epochy bude spolupráce. „Spolupráce ve všem,“ dodá věk Maitréji. „Nikoli na rozkaz, nikoli z harmonie, ale bleskem myšlenky se spojují spolupracovníci“ (Znamení Agni Jógy, odst. 101).

"Maitréja přišel naučit jednat, a to tak, že vnáší světlo do každého svého činu. „Všechny dřívější Jógy, dané z vyšších zdrojů, braly za základ určitou kvalitu života, avšak nyní, s nástupem věku Maitréji, je zapotřebí Jóga v podstatě celého života. Vše pojímat a ničemu se nevyhýbat, přesně jako biblická legenda o třech mládencích v peci ohnivé, kteří se mužně odevzdali ohni, a tím získali moc. …kde je oheň, tam je znak zdokonalování“ (Znamení Agni Jógy, odst. 158–159).

Nové Poselství od Maitréji

V nastalém XXI. století stojí Maitréja opět u našeho prahu a tluče na dveře. Jeho provolání k lidstvu Země se stala možnými díky novému zprostředkovateli mezi Velkými Učiteli a lidmi. Tímto zprostředkovatelem se stala T. N. Mikušina – Poslanec Velkého Bílého Bratrstva, která od roku 2005 přijímá Poselství od více než padesáti Bytostí Světla, včetně Pána Maitréji.

Hlavním zaměřením Poselství ve fázi Přechodu do Božské Reality je dát lidem prostá konkrétní doporučení a pomoci co největšímu počtu duší osvobodit se od energií starého světa, aby mohly přijmout blížící se nové energie Světa Božského.

V prvním cyklu Poselství dává Pán Maitréja základní znalosti o Epoše Maitréji, o té jediné správné Cestě, která vede lidstvo k vrcholům Božského vědomí:

„Slyšeli jste proroctví a víte, že přichází epocha Maitréji. Všichni čekají na příchod Maitréji. A nastal čas dát vám znalosti týkající se Mého příchodu.

Já, spolu se Svými učedníky, musím připravit svůj příchod na Zemi do vtělení. <…> 

Přicházím skrze Své učedníky, skrze ty, kteří Mi dovolují přebývat ve svých chrámech, a připravuji cestu ke svému vtělení na Zemi.

Nemohu přijít, když vy ve svém vědomí nejste připraveni mě přijmout. Proto jediné, co brání Mému vtělení na Zemi, je úroveň vašeho vědomí.

Proto s radostí přicházím na Zemi skrze ty, kteří mi alespoň na krátkou chvíli dovolují dlít ve svých chrámech. Skrze jejich těla se seznamuji se situací na Zemi. Ještě mnoho let uplyne, než budu moci přijmout plné vtělení na Zemi a stanout před lidmi Země v plném lesku své moci. Na každém z vás, kdo se nachází ve vtělení, závisí lhůta mého příchodu a lhůta mého vtělení“ (6. května 2005).

„…vaším úkolem je naučit se v sobě rozlišovat vše to, co je od Boha, od toho, co jste sami vytvořili a co patří tomuto světu. Váš fyzický svět se podobá rodnému hnízdu, v němž vám bylo útulně. Ale dříve nebo později nastane okamžik, kdy se musíte se svým hnízdem rozloučit. Protože jste vyrostli a jste připraveni rozprostřít křídla a letět“ (17. června 2005).

Maitréja učí Cestě Zasvěcení – Cestě návratu Domů, k opravdové Božské realitě, a odhaluje aspekty Učení o Cestě Zasvěcení.

„V životě každé bytosti nastane okamžik, kdy si uvědomí své spojení s Vyšším a to, že musí začít vědomě následovat Cestu Zasvěcení. Stav společnosti v průběhu posledních staletí, zvláště na Západě, znemožnil vědomé procházení Zasvěcení. Lidé zapomněli na Školy Mystérií a na znalosti, které se v těchto Školách předávaly.

Proto naším úkolem a úkolem stojícím před naším Poslanem je připomenout vám Cestu Zasvěcení a obnovit tradice starobylé Cesty Zasvěcení. Rozlišujícím znakem našich nových kroků bude to, že se vám pokusíme předat nezbytné znalosti týkající se Cesty Zasvěcení, avšak každý z vás bude procházet svými zasvěceními individuálně, aniž by se vzdaloval z běžného života“ (19. dubna 2006).

Maitréja zve učedníky do své Školy Mystérií a neslibuje, že na Cestě Zasvěcení to bude snadné.

„Cesta Zasvěcení je tou nejrychlejší, nejkratší cestou, která vás vede k Bohu. Je to Cesta zřeknutí se ega. Je to Cesta, na níž dobrovolně souhlasíte s tím, že projdete určitými zkouškami, byť i velmi těžkými, abyste si zkrátili svou cestu Domů…

Putování po této cestě od vás bude vyžadovat napětí všech vašich sil. Budete muset obětovat mnohé z toho, co máte“ (23. dubna 2006).

Poselství Pána Maitréji, shromážděná v této knize, jsou milníky-ukazateli na Cestě k Božské Moudrosti. Obsahují jak znalosti, tak energii Velkého Učitele, který nás volá k činu. Pouze my sami svým úsilím a svými úspěchy dokážeme demonstrovat schopnost k další evoluci.

„Úroveň vašeho vědomí je určována těmi Božskými kvalitami, které získáváte na své Cestě. Nelze předstírat Službu, sebeobětování, nesobeckost ani Lásku. Musíte si tyto kvality osvojit a musí vám být vlastní“ (25. června 2009).

Právě naše úsilí o přeměnu sebe sama, jak říká Pán Maitréja, nám umožní existovat v přicházejícím světě.

E. J. Iljina

Literatura:

1.    Agni Jóga. V 2 sv. – M.: Eksmo, 2010.

2.    Blavatská, H. P. Teosofický Slovník, 2. vyd., opr. / H. P. Blavatská. – M.: Sféra, 1994. – 576 s.

3.    Khenčen Palden Šeráb, Khenpo Cewang Dongjal. Svět Tří Drahokamů / Přel. z angl. P. Gjacó. – M.: Dharma Samudra, 1999. – 128 s.

4.    Odhalená Isida: Klíč k tajemstvím starověké a moderní vědy a teosofie / H. P. Blavatská. / Přel. z angl. K. J. Leonov. – M.: Ros. teosof. o-vo, 1992. – Sv. 2. „Teosofie“. – 534 s.

5.    Rerich, J. N. Maitréja – Buddha Gрядущего // Tibetská malba / Přel. z angl. A. L. Barková. – M.: MCR; Master-Bank. – 2001.

6.    Rokotová, N. Základy Buddhismu. – Novosibirsk: SibRO, 1990. – 69 s.

7.    Slovo Moudrosti. Poselství Pánů. V 3 sv. / T. N. Mikušina. – Omsk: Izdatelskij Dom „SiriuS“, 2011.

8.    Tajná Doktrína. Syntéza vědy, náboženství a filosofie H. P. Blavatské. – Novosibirsk: Det. lit-ra, 1991. – Sv. 2 „Antropogeneze“. – 1009 s.

________________________________________________________

[1] Úvodní článek-předmluva ke knize „MAITRÉJA. Mistři Moudrosti“. T. N. Mikušina. – Omsk: Nakladatelský Dům „SiriuS“, 2013.– 296 s.

Zdroj - https://sirius-ru.net/liki/maitreia.htm

Objevili jste chybu nebo chcete pomoci?

Napište nám: sirius@sirius-cz.net