Matka Marie

 

Pozemský život Matky Marie

Jáchym a Anna byli zbožní lidé, známí svou pokorou a milosrdenstvím k bližním. Dožili se vysokého věku a stále neměli děti. Byli z toho nešťastní. Nehledě na svůj věk nepřestávali prosit boha, aby jim požehnal dítětem a dali slib, že pokud se jim narodí dítě, zasvětí ho službě Bohu. Nakonec se jim 8. září narodila dcera. Dostala jméno Marie. Když byly Marii tři roky, její zbožní rodiče byli připraveni splnit svůj slib: zavedli ji do Jeruzalémského chrámu, aby se zasvětila Bohu.

Chrám měl kromě samotných posvátných budov mnoho dvorů a přístaveb, kde byly vytvořeny různé prostory k bydlení osob, vykonávajících jakoukoli posvátnou službu. V chrámu žily také vdovy a dívky, které  složily slib čistoty.

Marie zůstala v chrámu. Tam se spolu s dalšími dívkami pod vedením zkušených učitelek učila božím zákonům, ručním pracem, modlila se a četla Písmo svaté. Marie měla jasnou mysl, ráda studovala, její moudrost každého překvapovala. Z ručních prací si oblíbila spřádání lnu a vlny, ráda vyšívala hedvábím - zejména oděvy, patřící ke kněžským rouchům - a v tom všem byla velmi zručná.

Marie žila v chrámu zhruba jedenáct let a vyrostla z ní dívka zbožná, ve všem poslušná Bohu, neobvykle skromná a pracovitá. Přála si sloužit Bohu, a tak dala slib, že se nevdá a navždy zůstane pannou.

Podle tehdy platného zákona už ale nemohla déle zůstat v chrámu, měla se provdat. Velekněz Zachariáš, který znal a ctil její slib čistoty a přitom nechtěl porušit zákon o manželství, ji formálně zasnoubil se vzdáleným příbuzným, ovdovělým osmdesátiletým starcem Josefem [3], který se zavázal, že se o ni postará a bude chránit její panenství. Josef žil v Nazaretu a byl původem z Davidova královského rodu, ale nebyl bohatý a pracoval jako tesař. Z několika vyprávění o Josefovi ve Svatém Písmu je zřejmá zralost jeho charakteru: byl velmi pevný ve snaze o svatost, rozhodný, vznešený, upřímný, skromný, čistý, klidný, poslušný svého svědomí a přikázání shůry. Z prvního manželství měl Josef dětí: čtyři syny, kteří se v Evangeliu nazývají Ježíšovými „bratry“, a dvě dcery. Jedna z nich - Marie - žila v domě svého otce. Když přišla Panna Marie provdaná za  Josefa do jeho domu,  stala se přítelkyní jeho dcery a považovala ji za sestru.

Podle pověsti právě v Josefově domě zvěstoval Archanděl Gabriel Panně Marii, že si ji Hospodin vyvolil, aby se stala Matkou Spasitele světa.

„Když Duch svatý sestoupil do panenského vědomí Marie, ztělesňující Světlo Matky, osvítila ji síla Všemohoucího a v jejím lůně se spojily energie Alfa a Omega, aby splnily příslib příchodu Mesiáše. Svou oddaností Světlu Matky a čistému obrazu Kristovy duše Marie zmagnetizovala ve svých čtyřech dolních tělech a čakrách silné zaměření na Omega polaritu. Povědomí o Bohu jako o Matce bylo v mysli Marie tak skutečné, a její ztotožnění se se Světlem Matky je tak úplné, že v pravém chápání svého „já“ jako Boha se stala v hmotné rovině vědomí samotného Boha Matkou. Proto pozdrav Gabriela: „Raduj se, vyvolená! Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.“ [4] 

Tato událost se stala šestý měsíc po zjevení Archanděla Gabriela veleknězi Zachariášovi ohledně narození jeho syna - budoucího proroka Jana Křtitele.[5]  

Následně byl na místě Zvěstování postaven kostel, pod kterým je původní skromné obydlí Panny Marie. Stejně jako ostatní chudé domy v Nazaretu i toto obydlí přiléhá ke skalní římse, v níž  je vytesán betlém, tvořený třemi malými místnostmi. 

Nyní se tudy chodí dolů, po levé straně oltáře, po několika širokých schodech z bílého mramoru. U vchodu do této posvátné betlémské kaple je na pravé straně trůn se jménem sv. Anny, matky Bohorodičky. Na pravé straně trůnu se  po dvou schodech vstupuje do druhé části betlém, kde je trůn se jménem sv. Josefa. 

Ve druhé části betlému  podzemního kostela Zvěstování, za pokojem Požehnané Panny, jsou uprostřed dveře vedoucí přes 15 schodů do třetí velké jeskyně, kde jsou kromě prostorného pokoje dvě boční zahloubení, z nichž jedno sloužilo podle všeho jako skromný krb (je zde také otvor pro odvod kouře), druhé zahloubení sloužilo skladování domácích potřeb. Poslední dvě části tohoto posvátného útočiště zůstaly v původní podobě. 

Ani ve starověku nebylo možné určit zcela přesně rok Ježíšova narození, a to kvůli různým změnám ve výpočtu času. V Evangeliu sv. Lukáše se říká, že před Narozením Krista byl vydán císařský příkaz k celonárodnímu sčítání lidu. Židé měli ve zvyku provádět sčítání lidu podle kmenů a klanů, z nichž každý obýval určitá města a místa předků.

Betlém byl rodištěm Davida, proto sem Josef a Marie, jako Davidovi potomci, museli jít ke sčítání lidu. Město bylo malé a množství lidí, kteří sem kvůli sčítání lidu přišli, zaplnilo všechny domy natolik, že v nich nezbyl ani kousek volného místa. Josef s Marií proto museli hledat útočiště v okolí města. Nedaleko od Betlémských bran se nacházela jeskyně ve skalnaté hoře, do níž byl během bouře zaháněn skot, a pastýři v ní měli útočiště před horkem a špatným počasím. Ve zdi jeskyně byl vytesán výklenek, který sloužil jako jesle pro zvířata. Marie a Josef byli nuceni tuto jeskyni použít jako přístřeší a Požehnaná Marie tam 25. prosince, sama, bez pomoci zvenčí a bezbolestně, porodila Ježíše. 

Ještě dříve než v Judsku  se zpráva o narození Kojence-Mesiáše roznesla na východě. Tři východní čarodějové-mudrci[6], kteří následovali ukazující Hvězdu, přišli k Ježíšově rodišti, aby ho pozdravili, obdarovali a předali  chudé rodině nějaké prostředky k životu. Nemohli očekávat, že uvidí dítě a jeho matku „mezi velbloudími výkaly a řvoucími osly. Lidská myšlení se snažila umístit budoucího proroka alespoň poblíž chrámu nebo mezi majestátní zdi.“[7] 

Před úsvitem si mudrcové oblékli své nejlepší šaty a prošli dobytčí ohradou do malého obydlí, opřeného o skálu. U krbu byla Panna Marie s Ježíšem v náručí. Mudrcové jí předali cennosti a posvátné předměty a zároveň ji varovalio nutnosti putování. V té době vládl Herodes, kterému předpověděli pád jeho trůnu. Protože věděl, že se brzy narodí „nový Judský Král“, vydal krutý příkaz, aby byli povražděni všichni novorozenci v Betlémě a jeho okolí. Josef s Marií proto vzali dítě a odešli do Egypta, aby zachránili Ježíše před Herodesovou krutostí.

Po návratu z Egypta se rodina znova usídlila v Nazaretu. Josef pokračoval v práci jako tesař, «živil se prací svých rukou». Ježíš, který rostl jako z vody, pomáhal při tesařských pracích s takovou pečlivostí a fortelem, že mu lidé říkali nejen syn tesaře, ale přímo tesař.

Život Panny Marie se ubíral toutéž cestou jako předtím - se stejnou pokorou a zbožností se věnovala každodenní práci. Traduje se, že učila gramotnosti děti obou pohlaví, usilovně pracovala pro chudé, sloužila žebrákům, starala se o nemocné a pomáhala sirotkům a vdovám. Při vyšívání byla stejně jako předtím neúnavná, pečlivě se mu věnovala  a vyráběla oblečení pro sebe a pro svého syna. A následně, mezi jinými činnostmi, Panna Marie tkala  pro Ježíše nádhernou červenou plátěnou tuniku bez švů, která byla jeho stálým oděvem.

Poté, co se Ježíš vrátil z Himalájí, kde studoval pod vedením svého guru, Pána Maitréji, vstoupil na veřejnou arénu na poslední tři roky služby. Ten čas byl pro Marii velkou zkouškou. Tyto roky jejího života jsou známy hlavně v souvislosti s událostmi života jejího syna. Její láska a víra ji vedly k tomu, aby byla Ježíšovi při jeho neustálém putování vždy co nejblíže.

U Pilátova domu, pod hlavním obloukem, je ve zdi malá prohlubeň, o níž se traduje, že na tomto místě stála během Ježíšova soudu Panna Marie. Pověsti říkají, že se Blahoslavená Panna na začátku Ježíšovy křížové cesty obrátila k Pilátovi s úpěnlivou prosbou o milost pro svého syna. Byla přítomna i Ježíšovu ukřižování ...

Po Ježíšově Nanebevzetí shromáždila Panna Marie jeho učedníky a přátele a vytvořila v Bethanech kolonii [8], kde dostávali pokyny od Pána. V doprovodu Jana Milovaného a dalších pěti apoštolů navštívila Panna Marie různé oblasti světa. Nejprve odjeli do Luxoru v Egyptě a poté po Středozemním moři odcestovali na ostrov Kréta. Prošli přes Gibraltarský průliv, zastavili se ve Fatimě v Portugalsku, v Lourdech v jižní Francii, Glastonbury na Britských ostrovech a v Irsku. Tak Marie připravovala cestu pro ty, kteří přijdou po ní, aby rozšířili Kristovo učení. 

Tyto návštěvy položily základ pro práci apoštola Pavla v Řecku a zjevení Panny Marie ve Fatimě a Lourdech; inspirovaly Krále Artuše k založení Řádu Rytířů Kulatého Stolu a k tomu, aby se vydal hledat Svatý Grál; pomohly sv. Patrikovi přivést křesťanskou víru na území Irska.

Svatý Jan z Damašku popisuje, jak Marie na konci svého výjimečného života povznesla se z hrobky, do níž ji apoštolé uložili po jejím skonu. 

O tři dny později otevřeli hrobku a našli jen dvanáct bílých lilií.

Použité zdroje: 

1. Mark L. Prophet a Elizabeth Clare Prophet. Mistři a jejich Příbytky. - M .: „M-Aqua“, 2006.
2. Lidská aura. Kuthumi a Džval Kul. - SUMMIT UNIVERSITY PRESS, 1996.
3. E.I. Roerich. Kryptogramy Východu. https://www.webbl.ru/

4. Příběhy o pozemském životě Blahoslavené Panny Marie s prohlášením o proroctvích, které se k Ní vztahují, učení církve o Ní, o Jejích zázracích a zázračných ikonách. Na základě Písma svatého, svědectví sv. Otců a církevní pověsti. Osmé vydání, rev. a doplněné. - M.: Tipo-litografie I. Efremova, 1904.

5. Život Svaté Panny Marie Bohorodičky podle knih Četji Minejam. Zkompilovala Avdotya Glinka. - M.: Vydání knihkupce A.D. Stupina, 1904.

Materiál připravila Olga Ivanova z m. Čebarkul´ v Čeljabinské oblasti.

[1] David, první judský král a třetí izraelský král (1055–1015 př.nl, podle nové chronologie 1010–970). V mládí se proslavil bojem s filištínským obrem Goliášem. David byl předkem jediné dynastie židovských králů. V pověstech židovského lidu je David představen jako ideál mocného krále, statečný válečník a duchovní básník. Autorství židovských písní, modliteb a žalmů je připisováno Davidovi. Podle přesvědčení Židů měl Mesiáš (Slovník Brockhaus a Efron) pocházet z Davidova rodu.

[2] Aaron byl prvním nejvyšším knězem židovského lidu a starším bratrem proroka a zákonodárce Mojžíše (Exodus XXVIII, 1).
[3] Josef (inkarnace Saint-Germaina) byl poslán, aby se stal patronem a ochráncem Marie a Ježíše.

4] Lidská aura. Kuthumi a Džval Kul. Viz také „Meditace na Plamen Matky“
na odkazu https://sirius-ru.net/media/meditations/index.htm
[5] Panna Marie a její sestřenice Alžběta, vyvinuly pro Jana Křtitele a Ježíše, když byli dětmi, vzdělávací systém, který je nyní známý jako Montessori metoda (v knize «Mistři a jejich Příbytky»).

[6] Tyto mágové byli  El Morya, Kuthumi a Džval Kul.
[7] Z knihy E.I. Roericha „Kryptogramy východu“.
[8] Bethany je vesnice v Palestině poblíž Olivové hory, odkud Ježíš Kristus učinil svůj poslední slavnostní vstup do Jeruzaléma.

Zdroj - https://sirius-ru.net/liki/mmaria.htm

STRÁNKA 

MATKY MARIE

Zdroj - https://sirius-ru.net/liki/mmaria_stranichka.htm

Objevili jste chybu? Napište nám: sirius@sirius-cz.net