Gautama Buddha

BUDDHA GOTHAMA [1] 

(621 - 543 let před naším letopočtem)

 

Velký mudrc z Indie. Zakladatel buddhismu

 

 

Místo a čas narození. Rodina. Legendy. 

Místo narození - sever Indie, himálajské knížectví Nepál s hlavním městem Kapilavastu. Datum narození: byla nalezena  urna s popelem Buddhy a na ní data: 621 - 543 př.nl., podle kterého Buddha žil 78 let. Ústní legendy praví , že žil 100 let a 78 let učil. Gotama se narodil na začátku května, za úplňku. Jeho rodiče pocházejí z královské rodiny Šakya: otec Šuddhodan a matka Maya. Úplné jméno prince: Gotama (přinášející vítězství) Šakya-muni (Šakya - patrimoniální jméno, muni - mocný v milosrdenství, osamocení a tichu) princ Kapilavastu Siddhartha (splňující svůj účel).

Buddha není jméno. Znamená to stav vědomí toho, kdo pochopil Pravdu a ovládl nejvyšší moudrost. „Buddha v přesném překladu znamená osvícený“ (Listy E. Roericha T. 1, s. 447).

Jméno Buddhy, stejně jako ostatních Velkých Mudrců, je opředeno legendami.

Jedna z legend říká, že Buddha si vybral Mayu coby nejčistší z žen jako svou matku a vstoupil do jejího těla v podobě nádherného bílého slona. Obraz bílého slona je v indických tradicích symbolem narození Božského Avatara Višnu (Avatar - Božská Inkarnace).

Další legenda vypráví o tom, že velký Riši Atiša, poustevník, který žil v Himálajích, přišel pozdravit novorozeného Bodhisattvu (syna nebeského Buddhy). Podle zvyků té doby se na pátý den po narození Bodhisattvy shromáždilo v královském paláci 108 mudrců-Brahmánů, aby dali princi jméno a předpovídali osud. Nejmoudřejší z nich předpověděli, že se princ vzdálí od světa když uvidí čtyři znaky - starého muže, nemocného, mrtvého a poustevníka, a že se nakonec stane Buddhou. 

Princ Siddhartha byl vychováván jako dědic trůnu. Užíval si všech radostí, které dávají krása, zdraví, síla, moc, bohatství. Když dosáhl dospělosti, oženil se s krásnou dívkou. Byl chráněn všemi možnými způsoby před bídou a utrpením.

Čtyři předvídaná setkání ho přivedla k lidskému utrpení a donutila ho změnit svůj osud. Princ pocítil neodolatelnou touhu objevit příčinu lidského utrpení a rozhodl se opustit palác, rodiče, svou milovanou ženu, novorozeného syna.

 

Hlavní milníky života.

Ve věku 24 let (podle jiných zdrojů - ve 29 letech) princ opustil palác a vydal se putovat světem. Kráčel cestou čistého života, hlubokého přemýšlení, obrovského soustředění mysli. V té době vzrušovalo mnohé obyvatele Indie duchovní hledání. Stovky lidí, starých i mladých, opouštěly své domovy s cílem hledat duchovní osvícení a stávaly se poustevníky při hledání mudrců, kteří by jim pomohli najít skutečný život. Mezi poustevníky našel princ zkušené učitele. Seznámili ho s filozofickým učením, způsoby rozjímání a  kontroly nad tělem. V ničem však nenašel tu nejvyšší pravdu darující vysvobození z utrpení. Několik let žil tak, jak obvykle žili asketové. Putoval lesem, chodil z jedné vesnice do druhé a živil se almužnou. Byly to roky přísných askezí. Aby dosáhl osvícení a našel Nejvyšší Pravdu, podstoupil nejtěžší zkoušky. Nechránil se před spalujícím sluncem, před deštěm, hmyzem. Odmítal i minimum jídla, dokud neztratil vědomí. Gotamu přesvědčila vlastni zkušenost, že askeze nemá žádný smysl, a definoval ji jako falešnou cestu, čímž si znepřátelil askety. 

Podobně jako jiní velcí asketové byl i Buddha podle legendy vystaven hrozným pokušením, jimiž se vládce démonů, duch zla Mara, snažil zmařit jeho úsilí.

Legie zlých géniů našeptávaly Siddharthovi slova pochybností. Strašné  příšery obklopily asketu. Zástupy okouzlujících Apsar, dcer Mary, se snažily podmanit Gotamu smyslnými pohyby a sliby. Nejvyšší z démonů sliboval Buddhovi všechna království země a jejich slávu, pokud se vzdá hledání moudrosti. Poté, co Šakya-Muni zdolal všechna pokušení, dosáhl nejvyšší moudrosti a získal osvícení. V Bodhi Gaya, v posvátném háji na březích řeky, v místě zvaném Uruvella, došlo k tak dlouho jím hledanému Vyššímu Osvícení. Ve 29 letech získal dokonalé Znalosti a Pravou Moudrost a stal se Buddhou.  Jeho mysl se stala čistou a nasměrovala se ke skutku, který měl vykonat.

V buddhistických legendách se také vypráví o putování Mistra mimo území Indie - do Tibetu, Khotanu a Altaje. Starověké legendy hovoří o velké tajné cestě Buddhy po Asiji, o jeho návštěvě Bílé hory (Belucha) v Altaji. V posvátných knihách je důkaz, že před kázáním v Benaresu získával Buddha tajemství moudrosti v himálajském klášteře.

Své první slavné kázání o základech jeho učení, Buddha uskutečnil v parku poblíž Benaresu. Brzy se kolem něj vytvořila komunita, která rychle rostla. Do komunity byl přijat každý – bez rozdílu kast, pohlaví, majetkových poměrů. Mohlo se do ní svobodně vstupovat nebo z ní vystupovat.

Příchozí pouze vyjádřil připravenost sloužit Buddhovu učení. Pokud se ten, kdo odešel vracel, položili mu jedinou otázku: „Neodmítáš?“ Vyloučením odmítnutí doktrína k ničemu nezavazovala. Pravidel bylo málo a jejich smyslem bylo posilovat samostatnost žáků. 

Buddha usiloval o radostný život v komunitě. Výuka začínala očistou srdce a vědomí od předsudků a špatných vlastností. Od žáků se vyžadovala mravní čistota a odmítnutí osobního majetku. "Pocit vlastnictví se nepoměřuje věcmi, ale myšlenkami." Můžete mít věci a přesto nebýt vlastníkem. “Buddha radil vlastnit méně věcí, jimž pak není třeba věnovat tolik času.

Do komunity přicházeli lidé i s celou rodinou. Nezbytnou podmínkou bylo mít jednu ženu a být jí věrný. Buddha se snažil vyhnout zákazům. Těm, kteří ho chtěli jíst, nebylo maso zakazováno. Zakázán byl alkohol.

Buddha přikazoval zdržovat se všeho negativního a podporovat vše, co je krásné. “Učím, Singho, takovému chování, které spočívá ve spravedlivých skutcích, slovech a myšlenkách, učím projevovat všechny ty stavy duše, jež jsou spravedlivé a nenesou zlo.“ Jeho cílem byl růst a rozvoj duší žáků, které se snažil spřátelit a vytvořit jim ty nejlepší podmínky pro dosažení vyšších znalostí. Když se žák naučil ovládat své city, oprostivší se od všeho osobního, Mistr mu dával úkol a vedl ho do hloubky poznání. Buddha se snažil vychovat pracovníky společného blaha, tvůrce nového vědomí a prvozvěstovatelů komunity, připravených nést Nové Učení. Posílal je do života jako učitele a zakladatele nových komunit. 

Po dobu 45 let Buddha učil a stavěl komunity v údolí Gangy poblíž Benaresu. Legenda vypráví o tom, jak Gotama navštívil své rodné město, o jeho setkání se svým otcem, ženou, o zasvěcení jeho rodného bratra a syna do nového Učení, stejně jako o mnoha nových přeměnách králů a obyčejných smrtelníků, bohatých i chudých.

Ve věku 80 let dosáhl Buddha Nirvany, a proto se na něj ve světě živých pohlíželo jako na mrtvého. Ve skutečnosti žil Buddha 100 let. Činnost učitele završil v Kušinagaru. Pozůstatky Buddhy byly spáleny.

 

Vnitřní Obraz Buddhy. "Nikdy nebyla tak velká náboženská reforma, která by nebyla od počátku čistá. První následovníci Buddhy, stejně jako Ježíšovi učedníci, byli všichni lidé nejvyšší morálky.” (Odhalená Izida.Т. 2, с. 282). 

"Já, bez váhání, říkám," poznamenává zase Bartolomeo Saint-Iller – "že až na jedinou výjimku – Krista, není mezi zakladateli náboženství postava ani čistější, ani dojemnější než postava Buddhy. Jeho život je dokonalý. Jeho ustavičné hrdinství vychází z jeho přesvědčení…On sám je dokonalým příkladem všech těch ctností jež káže. Jeho sebezapření, jeho milosrdenství, jeho nezměrná dobrosrdečnost ho nezradí ani na chvilku .. a když umírá v rukou svých učedníků, umírá s klidem mudrce, který žil celý život ctnostně". (Odhalená Izida. T. 2, s. 291).

 

Učení. Základní myšlenka buddhismu zní: vše ve vesmíru usiluje o neustálou obnovu. Neexistuje žádná neměnná duše, ta se neustále mění. Vše ve Vesmíru je podřízeno Zákonu Kauzality: ani lidé, ani Bohové nejsou výjimkami z tohoto univerzálního zákona… Bytost, která vytváří příčiny, by za ně měla být zodpovědná v tomto nebo v novém narození, které obdrží podle své karmy: dobrých, nebo zlých myšlenek a skutků. "Neučím ničemu jinému než zákonu Karmy." Buddha učil, že neexistuje samostatné "já", oddělené od života. A protože neexistuje samostatné "já", nelze říci, že něco patří mně. Uvědomění si zákona jednoty ve Vesmíru zpochybňuje pojem vlastnictví. Gautama Buddha dal světu Nauku Života, která byla navržena tak, aby učila lidi používat velké pravdy v každodenním životě. Učil etiku života.

Buddha tvrdil, že zdrojem utrpení a všech problémů lidstva je zkalené vědomí, touhy a chtíče. Nevědomost je největší zlo a zločin. On objevil, že cesta, jak se zbavit utrpení, spočívá v osvícení vědomí, v postupném zdokonalování sebe sama. Poté, co Buddha otevřel cestu k této Pravdě, rozdělil ji do osmi správných kroků, jimiž jsou: rozpoznávání založené na poznání Zákona Kauzality, myšlení, řeč, jednání, život, práce, bdělost a sebekázeň, soustředění. Vznešená cesta osmi stupňů je cestou harmonizace smyslů a dosažení dokonalosti Archátu: soucitu, morálky, trpělivosti, odvahy, soustředění a moudrosti.

Deset překážek, nebo pout, leží v cestě k osobnímu poznání člověka: iluze osobnosti, pochybnosti, pověry, tělesné vášně, nenávist, připoutanost k Zemi, touha po potěšení a uklidnění, pýcha, samolibost, nevědomost. Jedině přetrhnutím všech těchto pout lze získat vyšší znalosti a dosáhnout osvobození - Nirvány. Uznání Učení nestačí.  Je třeba jej následovat v životě. Vše je dosažitelné pouze osobním úsilím, lidskýma nohama a rukama.  "Nesmrtelnost lze dosáhnout pouze neustálými dobrými skutky; a dokonalost je dosažena pouze prostřednictvím soucitu a milosrdenství.” 

Konat dobro a poznávat za účelem dosažení nesmrtelnosti - to nemá nic společného s ušlechtilou cestou. Nirvana je symbolem nezištnosti. "Život je nutno překonat  bez myšlenky na jakékoliv odměny a úspěchy. Takový život je veliký.

"Základem Ušlechtilé Cesty je morální čistota. Dosáhnout nejvyššího cíle - nirvány - lze cestou ctnosti."

Buddha učil poznávat Zákony Přírody a vlastní duše,  nespoutávat se řetězy , vidět příčiny utrpení a umět je napravit dobročinným jednáním, samostatně dospět k Pravdě, ctít svou víru a nezavrhovat ostatní, nepopírat, sdílet znalosti s ostatními. Učil odvážnosti myšlenek a činů. "Nade vše - myšlenka." "Všechno se děje myšlenkou."  Ta způsobuje dobro i zlo. Učil, jak pojmout protiklady.

Buddha učil, že nauka by měla být vedena v lidovém jazyce, pomocí srovnání, slavných příběhů a legend. Jeho řeč přesvědčovala sílou jednoduchosti, srozumitelnosti.

Buddhovo učení neobsahuje žádné násilí. "Vede ostatní, aniž by se uchýlil k násilí." "Nedopouští-li se násilí vůči žádné živé bytosti, je nazýván ušlechtilým"

Buddha odmítá osobní uctívání. "Učení nezachrání proto, že ho Buddha dává, ale proto, že je osvobozující."

Základním principem učení je hledat pravdu sám. Nevěř jen proto, že ostatní věří. Prozkoumej to. Proto byly vítány otázky, svobodná diskuse o tom, co se vyučovalo. Pravda je svoboda.

Buddha nasměroval své žáky do budoucnosti a přikázal svým učedníkům, aby ho uctívali méně než toho Učitele, který přijde v budoucnu. Historie nezná jiný příklad takového sebezapření."Nejsem první Buddha, který přišel na Zemi, nebudu ani poslední. V pravou chvíli povstane na světě – Tajemný, vznešený, obdarovaný moudrostí, šťastný, pojme celý Vesmír, nesrovnatelný Vůdce národů ... bude hlásat spravedlivý život, dokonalý a čistý, který kážu nyní i já... Jeho jméno bude "Maitreya".

 

Náboženské pojednání buddhismu ("Pratimokša Sutra" atd.) obsahuje "Desatero následujících přikázání": 

1. Nesmíš zabíjet žádnou živou bytost. 2. Nesmíš krást. 3. Nesmíš porušovat svůj slib cudnosti.  4. Nesmíš lhát. 5. Nesmíš prozrazovat tajemství druhých.  6. Nesmíš si přát smrt svých nepřátel. 7. Nesmíš chtít bohatství druhých. 8. Nesmíš vyslovovat urážlivá a hanlivá slova. 9. Nesmíš si dopřát luxus (spát na měkkých postelích nebo být líný). 10. Nesmíš brát zlato ani stříbro (Odhalená Isida. T. 2, s.136).

 

Mise. Velký učitel syntetizoval zákony všech Učitelů Společného Blaha, které mu předcházely. Znovu otevřel "Védy" lidem. Cíl evoluce označil za tvořivou spolupráci s Vesmírem a Vzdálenými Světy. Buddha je první komunitář Páté Rasy. Ukázal se jako první vědecký komunitář. Prosadil myšlenku Světového Společenství jako celosvětové spolupráce národů: nic neexistuje mimo spolupráci a vzájemnou pomoc. Jako první promluvil o rovnosti lidí, postavil se proti kastám. Byl prvním v dějinách náboženství, kdo přeměnil kázání na činy.

Životaschopnost jeho učení potvrzují přesvědčivá fakta. Buddhismus se neztrapnil tím, že by víru šiříl ohněm a mečem a méně než ostatní náboženství byl vystaven zkresleni během 27 století.

"V blízkosti tajemné Uruvely[3] se Buddha přibližuje nejjednoduššímu vyjádření všech akumulací. A na březích Nairnagary se rozzáří odhodláním promluvit o komunitě, o vzdání se osobního vlastnictví, o významu práce pro společné dobro a o smyslu poznání. Navázání vědeckého přístupu k náboženství bylo skutečným počinem. Zpochybnit svéprávnost kněží a brahmaṇů byla nejvyšší odvaha. Ukázat skutečné páky lidských sil bylo neslýchané. Přichod Krále v podobě mocného žebráka byl neobyčejně krásný. 

Při pochopení evoluce lidstva zaujímá tvář Buddhy nepopiratelně krásné místo. “(N. Roerich. Altai - Himálae, s. 68).

"Buddhova velká osobnost, Jeho ohnivé ego, oblečené hmotou Lucidy [nejjemnější, ale stále neprůhledná světelná hmota], je nyní ve sférách kolem naší planety. S ohledem na hroznou hodinu Armagedonu se lze setkat s mnoha Ohnivými obyvateli ve sférách, které nejsou tak vzdálené od Země, protože přiblížení ohnivých energií umožňuje takové přiblížení. Z toho můžete pochopit, jak hrozný čas prožíváme a jaké síly se podílejí na záchraně naší planety."(Dopisy E. Roerich. T. 1, s. 447).

 

 

[1] Text biografie je publikován z knihy „Veliké Moralisté“ od V.I. Polyan.

 

[2] „Nirvána je stav dokonalosti všech prvků a energií jednotlivce, který dosáhl nejvyšší intenzity dostupné v daném kosmickém cyklu.“ Toto je jedna z mnoha definic Nirvany, převzatá z knihy „Základy buddhismu“.

 

[3] Správnější - Uruvilva, na březích řeky Nairnagara, poblíž současného Bodh Gaya v severovýchodní Indii; zde podle legendy dosáhl Buddha osvícení.

 

Zdroj - https://sirius-ru.net/liki/gautama_budda.htm

 

Objevili jste chybu? Napište nám: sirius@sirius-cz.net